Při soutoku Malše s Vltavou založil město České Budějovice v r. 1265 český král Přemysl Otakar II. jako hráz proti rozpínavým Vítkovcům.
Budějovice čelily ve své historii četným přepadům, hlavně ze strany rodu Vítkovců, zato byly obdařeny mnoha královskými výsadami, a tak se rychle rozvíjel obchod i řemeslo.
Město zůstalo v těžkých dobách Zemí koruny České na straně krále a katolické církvi, což se městu vyplatilo a pomohlo k rozvoji.
I v husitském období stálo město na straně katolického krále Zikmunda.
V polovině 15. stol. se do čela města dostal poprvé Čech, Ondřej Puklice ze Vztuh. V r. 1467 došlo ve městě ke spiknutí německé menšiny, Ondřej Puklice byl zavražděn a Budějovice přešly do tábora panské jednoty, k nepřátelům krále Jiřího z Poděbrad.
Když v r. 1547 odmítly Budějovice účast v odboji českých měst proti císaři Ferdinandovi I., získaly další výsady. Z řemesel se nejvíce dařilo sladovnictví a pasířství, zvyšoval se dovoz soli z Rakouska. Splavněna byla řeka Vltava až do Prahy.
V 16. století se východně od města, v oblasti Lišovského prahu objevilo stříbro. Díky tomu byla r. 1569 byla zřízena nová mincovna. Těžba se ale časem stala obtížnou, zejména kvůli vysoké hladině podzemních vod, a tak s ukončením těžby zanikla r. 1611 i mincovna. Právě v r. 1611 se Budějovic lstí zmocnilo vojsko pasovského biskupa.
Při povstání českých stavů v r. 1618 zůstaly České Budějovice jako jedno z mála měst na císařské straně.
Právě v době třicetileté války se královské město, tehdy skutečná pevnost obehnaná řadami hradeb s věžemi a baštami, chráněná Malší, Vltavou i umělým kanálem, bažinatým okolím a Krumlovským rybníkem, stalo dvakrát útočištěm pražských úředníků a na krátko i hlavním městem Českého království.
V r. 1631–33 při vpádu Sasů se ve městě skryli nejvyšší pražští úředníci a ve farním kostele (dnes chrám sv. Mikuláše) byly uloženy korunovační klenoty a zemské desky a město se na krátkou dobu stalo hlavním městem Českého království.
Osudové ničivé okamžiky dějin se ale městu nevyhnuly. Například při požáru v r. 1641 bylo zničeno více než 200 objektů. Za válek o rakouské dědictví byly obsazeny vojskem bavorského kurfiřta Karla Albrechta a v r. 1744 kapitulovali Budějovičtí před Prusy, aby byly zanedlouho, jako císaři věrné město, osvobozeny oddíly císařské armády pod vedením Trencka.
čerpáno z www.budweb.cz

Designed by Rostas Design